V litoměřickém dole Richard se nejprve těžil vápenec, poté v něm nacisté vybudovali továrnu, a nyní slouží jako úložiště radioaktivního odpadu, expozice je proto rozdělena do tří částí (důl na vápenec, továrna v době II. sv. války a jaderné úložiště). Každá z nich připomíná jedno období. Nepochybně tím nejtemnějším je konec druhé světové války, kdy v Richardu na následky otrocké práce pro německý zbrojní průmysl zahynulo za necelý rok v nelidských podmínkách v podzemí 4 500 vězňů.
Pro expozici byla využita dlouhá prázdná podzemní chodba. Podél chodby je umístěno 24 panelů, kde si přečtete veškeré důležité zajímavosti. Autentičnost podtrhují dobové snímky, nápisy, ale i železný vozík, kopie původních cedulí z podzemní továrny, dobové nářadí nebo vysypané kamení. Nechybí ani makety sudů, v nichž se v současné době ukládá v úložišti Richard radioaktivní odpad.
Expozice dolu Richard je od října 2014 rozšířená o vizualizaci studie věnované možnosti vybudování Sadu smíření – památníku vězňům. Autorem je mladý litoměřický architekt Filip Landa, který v rámci své diplomové práce navrhl možnou podobu památníku, připomínajícího památku zhruba 4,5 tisíce lidí, kteří zahynuli na konci druhé světové války v dole Richard, kde v nelidských podmínkách pracovali pro německý zbrojní průmysl.
Do podzemí dolu v kopci nad Litoměřicemi se zvědavci léta dostávali výřezem v zabetonovaném vchodu. Ten v létě 2018 památník z vnitřní části zazdil a zepředu navařil ocelový plát. V horní části vrat ponechal pouze otvory pro netopýry. Vchod je opatřen také zabezpečovacím zařízením pro případ, že by se přesto někdo do Richardu pokoušel nabourat.