Velká synagoga v Plzni – třetí největší na světě

Velká synagoga je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a třetí největší na světě. Velkolepá stavba postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál.

Velká synagoga v Plzni je (po Budapešti) druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší na světě. Postavena byla v letech 1888–1892 v novorománském slohu s maurskými prvky. Synagogu najdete v centru města, v ulici Sady Pětatřicátníků. V roce 1992 byla prohlášena kulturní památkou České republiky. Ve velké i malé synagoze jsou velmi často pořádány koncerty a jiná kulturní představení

Návštěva památky nabízí ale víc než jen prohlídku. Za pozornost stojí dvě stálé expozice na balkonech. První je věnována historii plzeňských Židů, druhá vysvětluje judaismus jako takový. Lidé se zde dozvědí například, jaké rituály podstupuje matka po porodu, děti v období dospívání, jak probíhá židovská svatba, i jak jsou ošetřováni zemřelí. Expozice představuje i židovský lunisolární kalendář a popisuje všechny židovské svátky.

Z historie Velké synagogy

Velká synagoga je postavena v novorománském slohu s maurskými prvky podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera, přepracovaných plzeňským stavitelem Emanuelem Klotzem, a její stavba probíhala v letech 1888 až 1892. Podle pamětního listu, nalezeného v báni severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly k 141 092,06 zlatých. Jedná se o monumentální stavbu se dvěma 45 metrovými věžemi a trojlodní dispozicí. Interiér synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy a součástí jsou též varhany z roku 1890. Ve dvoře synagogy se nachází patrový rabínský dům, postavený v novorománském slohu.

Původně měla být synagoga vystavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Stropní žebrová klenba se měla skládat ze železných žeber a žulových sloupů. Tehdejší městská rada však tento projekt zamítla. Oficiálním důvodem bylo, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně soupeří s věží kostela sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál být příliš podobný stylu křesťanských kostelů. Nové plány byly předloženy Emanuelem Klotzem v roce 1890. Věže byly sníženy o 20 metrů a v projektu se objevily prvky románského stylu a novorenesance, vše bylo vyzdobeno orientálními ornamenty, aby bylo jasné, že nejde o křesťanský kostel.

Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště. Po válce byla až do roku 1973 využívána opět k bohoslužebným účelům. Do konce komunistického režimu pak byla opuštěná a chátrala. Po roce 1989 zaslali představitelé obce stovky prosebných dopisů židovským komunitám v USA, aby získali finanční prostředky na rekonstrukci. Toto úsilí však bylo neúspěšné. Pouze díky příspěvku z Ministerstva kultury České republiky (asi 5. mil. Kč) bylo možné začít s částečnými opravami. V roce 1992 byla synagoga prohlášena kulturní památkou a v letech 1995 až 1997 prošla rekonstrukcí. Na jaře 1998 při příležitosti židovského svátku Tu bi-švat (11. února) byla synagóga slavnostně znovuotevřena pro veřejnost. Dne 20. září téhož roku v den svátku Roš ha-šana se v synagoze konala první bohoslužba po mnoha letech. Od té doby se zde uskutečnilo velké množství kulturních akcí.
 

Rekonstrukce Velké synagogy a rabínského domu 2018 – 2021

V interiéru Velké synagogy se budou od podzimu 2018 obnovovat jedinečné výmalby na stropě i ve zbytku interiéru stejně jako svatostánek aron ha-kodeš. Namísto současného podia, které se nachází vpředu a není moc hezké, nechají v Plzni udělat mobilní hydraulické. Dostane se také na opravu unikátních varhan, jež sestavili bratři Braunerovi z Uničova v roce 1893. Dveře na chodbách dostanou originální vitráže s geometrickými tvary. V synagoze je totiž přípustné používat pouze rostlinné nebo geometrické vzory. Při první rekonstrukci památky se některé původní obrazce zachránily, byly uloženy a nyní se podle nich se dělají další. Vymění se rovněž lustry a lampičky, podle dochovaných kousků se vytvoří repliky.

Po letech přijde řada také na přestavbu rabínského domu v Palackého ulici. Budova fungující v minulosti jako ubytování pro rabína a společenské prostory pro věřící je v havarijním stavu. Dřevomorka napadla stropy i krovy, takže je potřeba udělat všechno znovu. Z původní podoby zůstane zachovaná fasáda a některé dílčí prvky uvnitř. V suterénu novorománské budovy s novorenesančními prvky vznikne rituální židovská lázeň mikve. Dům poslouží také jako výukové středisko judaismu, židovská obec plánuje navázat kontakty s odborníky ze Západočeské univerzity v Plzni. Chybět nebudou výstavní prostory a multifunkční sál.