Úvod > Aktuality > Kam vyrazit na houby? Zkuste některý z našich houbařských rájů
Kam vyrazit na houby? Zkuste některý z našich houbařských rájů
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Kam vyrazit na houby? Zkuste některý z našich houbařských rájů

Vydáno 1. srpna 2021
Houbařská sezóna je letos díky vydatným dešťům a teplému počasí mimořádně vydařená. Milovníci hub se do lesů vydávají málem s kosou a nacházejí plné košíky hřibů, kozáků, křemenáčů, masáků i lišek. Nejúspěšnější bývá „lov“ v listnatých lesích, remízcích, kolem cest, na stráních, na březích potoků a hrázích rybníků. Naopak v jehličnatých lesech toho zatím moc neroste. Kam se za houbami vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Houbaření na Brdech a Dobříšsku

HřibBrdy, oblíbená houbařská destinace Středočechů, Pražáků i Plzeňáků, oplývají bohatstvím hřibovitých hub. K obvyklým úlovkům zde patří hřiby hnědé, smrkové a žlutomasé, klouzci, kozáci a křemenáči. Nejčastěji houbaři míří do okolí Hostomic, do přírodního parku Hřebeny (parkoviště a zastávka autobusu Na Hradci), Skalku nad Míškem pod Brdy či z druhé strany (od Plzně) k Trokavci, Borovnu a Míšovu.
 
Také Dobříšsko je vyhlášeným houbařským rájem. Hledat houby jezdí lidé k Voznici, do okolí Kozích Hor nebo do lesů v okolí hájovny u Višňové.
 

Ráj houbařů na Vysočině

masákDalším vyhlášeným regionem pro sběr hub je Vysočina. Kromě hřibové klasiky (dubové, hnědé, smrkové a babky) zde vyrůstají také bedly a muchomůrky růžovky.

Houbaři rádi navštěvují přírodní park Melechov, okolí Dalešické přehrady nebo Balinské údolí u Velkého Meziříčí.

Nezklamou ani Žďárské vrchy, kde je tradičním centrem sběračů hub okolí rybníku Medlov, Cikháj nebo Herálec.
 

Lesy jižní Moravy a lanýže z Brna

lanýžLetošní počasí přeje houbám na jižní Moravě. Po několika špatných sezónách se houbařům v tomto regionu konečně daří. Vyrážejí například do Bukovinky, Babic nad Svitavou, Sentářova či k Ostrovu u Machochy. Mezi místy, kde se daří houbám je i Ždánický les mezi Bučovicemi a Kyjovem nebo okolí obce Šumná, nedaleko Vranova nad Dyjí.

Velmi zvláštní nález učinili pracovníci Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity. Při běžném rytí záhonů nalezli pod bukem lesním extrémně vzácného lanýže zimního!  Houba ke svému růstu potřebuje výrazně vápenitou půdu a dubový les či jiné listnaté stromy – tyto podmínky v botanické zahradě na Kotlářské ulici našla. Pracovníci se však diví, jak se do Brna spóry této vzácné houby dostaly. Panuje názor, že pravděpodobně spolu s osivem z nějaké středomořské nebo francouzské botanické zahrady. Nenechavcům připomínáme, že sběr lanýžů je v ČR zákonem zakázaný.
 

Houby ze Šumavy a jižních Čech

HřibKe klasickým houbařským rájům Česka patří pohoří Šumava. Dají se tam najít hřibovité houby, ale také lišky, masáci a ryzce. V místech, kde rostou břízy nebo topoly osiky, můžete narazit na křemenáče a kozáky, a ve všech typech lesů se dají najít i jedlé druhy holubinek.

Úspěch, hlavně co se hřibů týče, budete mít v okolí Horské Kvildy a Kvildy (zejména ve vlhkých smrčinách s kobercem mechů), v lesích v okolí Špičáku u Železné Rudy nebo v lesích kolem Lipna nad Vltavou. Volarské lesy bývají plné lišek.
 
jižních Čechách si na své přijdou houbaři ve Slepičích horách, kde rostou hříbky a lišky. Skvělým tipem jsou lesy v okolí Vlkova u Drahotěšic, kde se dá najít spousta hub od hřibů po holubinky. V bukových lesích u Milevska neodejdete s prázdnou stejně tak i v přírodním parku Písecké hory. Také prozkoumejte hráze jihočeských rybníků na Třeboňsku, Vodňansku a v okolí Sudoměře.
 

Na houby do horských oblastí

kozákJizerských horách se dají najít hřiby kováři, muchomůrky růžovky (masáci), kozáci, křemenáči a holubinky. Největší šanci na úspěch je v okolí vodních nádrží – vyzkoušet to můžete v okolí Bílé Desné, Souše, Josefova Dolu a Bedřichova. Sázkou na jistotu je také oblast Maliníku, kde jsou smíšené lesy a na své si zde přijdou i milovníci borůvek. V okolí Ještědu najdete kozáky, křemenáče nebo klouzky. V okolí Osečné rostou hlavně hřiby poddubáci, babky a holubinky. Dobrým tipem je také výprava na Prosečský hřeben.

Krkonoších zatím houbařské žně nenastaly. Přesto se dají houby najít v okolí Benecka a podél lesních cest. Hřiby se také objevují v lesních školkách a velmi hustém porostu. Úspěchy také hlásí houbaři z okolí Rokytnice nad Jizerou.

liškaChystáte se do Beskyd? Pak vězte, že zdejší lesy jsou bohaté na hřiby smrkové, pravé, koloděje, lišky a kozáky. Vyrazit na ně můžete například do okolí přehrady Šance. Houby určitě potkáte na cestě ze Starých Hamrů na Gruň, v okolí Bumbálky nebo v Podolánkách. Dařit se bude i v přírodním parku Palkovické Hůrky.

Jeseníkách je na houby bohaté okolí Lázní Jeseník, Rejvíz, lesy kolem lesního hřbitova Rudohoří, lokalita V Mlýnkách u Adolfovic anebo les Šumná v blízkosti Bělé pod Pradědem.
Horské sedlo Bumbálka v Beskydech

Horské sedlo Bumbálka v Beskydech

Horské sedlo a osada Bumbálka (850 m) leží v hlavním hřebeni Turzovské vrchoviny na hranici mezi ČR a Slovenskem. V blízkosti se nachází hraniční přechod se Slovenskem. Místo je významným turistickým a lyžařským centrem.

Sedlo Maliníku v Jizerských horách

Sedlo Maliníku v Jizerských horách

Sedlo Maliník v Jizerských horách leží v nadmořské výšce 845 metrů nad mořem nedaleko Bedřichova. Pro mnoho sportovců představuje vstupní bránu na Jizerskou magistrálu. Kromě přilehlého parkoviště se zde nachází také oblíbený kiosek s občerstvením.

Lesní hřbitov Rudohoří

Lesní hřbitov Rudohoří

Za 2. světové války byl zde v Rudohoří (Vietseifen) zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Z tábora zbyly pouze základy jednotlivých domů. V roce 1960 zde byl zřízen symbolický hřbitov.

Hřibová rezervace ve Stachách

Hřibová rezervace ve Stachách

Hřibová rezervace Stachy je obcí chráněná lokalita hřibovitých hub, která se rozkládá na travnatém náměstí ve Stachách, u kostela Navštívení Panny Marie.

Vrch Velká Baba – sídlo pána brdských lesů Fabiána

Vrch Velká Baba – sídlo pána brdských lesů Fabiána

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno

Jednotlivé části zahrady reprezentují různé zeměpisné oblasti výběrem charakteristických rostlin. Systém rostlin, kde jsou druhy uspořádané podle čeledí.

Přírodní park Písecké hory

Přírodní park Písecké hory

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Přehrada Černá Nisa Bedřichov – nejvýše položená přehrada v Čechách

Přehrada Černá Nisa Bedřichov – nejvýše položená přehrada v Čechách

Vodní nádrž na Černé Nise 3 km severně od Bedřichova splynula za sto let své existence s okolní horskou přírodou. Čisté, patnáct metrů hluboké vody jsou v létě vyhledávány jako přírodní koupaliště, mimo jiné i naturisty.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Protržená přehrada v Jizerských horách

Protržená přehrada v Jizerských horách

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

CHKO Žďárské vrchy – zelené srdce Česka

CHKO Žďárské vrchy – zelené srdce Česka

Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a rybničných soustav bylo území vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Naučná stezka Staré Hamry – za krásou starých beskydských osad

Naučná stezka Staré Hamry – za krásou starých beskydských osad

Milovníci a návštěvníci Beskyd mají nyní o důvod navíc do těchto nádherných hor zavítat. V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká nová naučná stezka, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst.

Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy

Barokní areál Skalka – poutní kostel u Mníšku pod Brdy

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Ještěd – jedinečný výhled na všechny světové strany a originální ubytování

Ještěd – jedinečný výhled na všechny světové strany a originální ubytování

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Těsně pod vrcholem je horní stanice kabinové lanovky z Horního Hanychova. Místo nabízí jedinečný pohled na Liberec a okolí. Na vrcholu můžete navštívit denně otevřenou restauraci nebo Bistro.

Na výlet do Slepičích hor

Na výlet do Slepičích hor

Slepičí hory je lidový název Soběnovské vrchoviny, kopcovité krajiny s nejstaršími osadami jižních Čech a pozůstatky keltské kultury jihozápadně od Trhových Svinů, která byla roku 1995 vyhlášena za přírodní park.

Dalešická přehrada – lodní doprava, romantika a množství cyklotras

Dalešická přehrada – lodní doprava, romantika a množství cyklotras

Víte, že u nás máme hrad, který stojí na nepřístupném ostrově uprostřed jezera? Pokud jste trochu dobrodružné povahy, podnikněte výlet na Vysočinu k přehradě Dalešice. Budete-li mít štěstí, podaří se vám na tento hrad dostat suchou nohou...

Vodní nádrž Josefův Důl

Vodní nádrž Josefův Důl

Josefodolská přehrada je největší a zároveň nejmladší přehradou v Jizerských horách. Sestává se ze dvou sypaných hrází s výškou 43 m a délkou okolo 720 m. Obě hráze poskytují ideální podmínky in-line bruslařům.

Rokytnice nad Jizerou

Rokytnice nad Jizerou

Když odbočíte ze silnice spojující Jablonec nad Nisou s Harrachovem do jednoho z řady údolí, ocitnete se v malebném horském městečku s impozantním pozadím Lysé hory a Kotle. Coby vstupní brána do Krkonoš i Jizerských hor Rokytnice nad Jizerou nabízí bohaté možnosti pro celoroční rekreaci.

Cesta S. K. Neumanna – cestou Knihy lesů, vod a strání

Cesta S. K. Neumanna – cestou Knihy lesů, vod a strání

Cesta Stanislava Kostky Neumanna vychází z Obřan v Brně do Bukovinky pod Rakoveckým údolím. Celá trasa měří 20 km a je určena pouze pro pěší turisty.

Rybník Medlov na Vysočině

Rybník Medlov na Vysočině

Rybník Medlov se nachází asi 1 kilometr východně od obce Tři Studně. . Jedná se o jeden z největších a nejvýše položených rybníků na Vysočině. Nabízí příjemné koupání s travnatou pláží či písčitým a písčitým dnem.

Jeseník

Jeseník

Město sevřené mezi horami se jmenuje Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako Vriwald, Frei vom Walde či Freiwaldau, česky Frývaldov. V jeho historii cinká zlato a stříbro, zaznívá křik čarodějnic týraných při inkvizičních procesech, ale je také známý léčivou sílou pramenů a vzduchu.

Benecko

Benecko

Benecko leží v západních Krkonoších. Není tak známé jako Harrachov, Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou, ale na rozdíl od nich se neuvelebilo v údolí, ale na jihozápadních svazích Janského vrchu a hory Žalý. Z ní na Benecko shlíží kamenná rozhledna, kterou v roce 1892 dal postavit Jan Harrach.

Horská Kvilda

Horská Kvilda

Šumavská horská obec na Hamerském potoce s typickými dřevěnými roubenými domy, rozesetými po okolních stráních, leží jen pár kilometrů od Kvildy. Z oblíbeného výletního místa se do všech stran rozbíhají cyklotrasy a turistické stezky, které se v zimě mění v udržované lyžařské trasy.

Milevsko

Milevsko

Život Milevska, města v rovinaté krajině na rozhraní středních a jižních Čech, se od konce 12. století točil kolem premonstrátského kláštera. Architektonickým klenotem je především trojlodní klášterní bazilika, která dodnes představuje jeden z nejcennějších a největších románských kostelů v Česku.

Volary

Volary

Podobně jako nedaleké Prachatice i šumavské horské město Volary vzniklo jako osada na Zlaté stezce, vedoucí z Čech do Bavorska. Místní kuriozitou jsou rozlehlé roubené domy alpského stylu s vyřezávanými pavláčkami a nízkými sedlovými střechami; v jednom z nich sídlí městské muzeum.

Kvilda

Kvilda

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Lipno nad Vltavou

Lipno nad Vltavou

Původní dřevařská obec se od poloviny 20. století, kdy byla dokončena vodní nádrž Lipno, proměňuje v rekreační středisko. Kromě řady penzionů, hotelů a kempů tu objevíte například aquapark, bobovou dráhu a bikepark, v zimě pak lyžařský areál a bruslařskou dráhu. Novinkou je stezka v korunách stromů.

Přehrada Souš v Jizerských horách

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž

Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž

Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž vede po jednom z nejkrásnějších obydlených hřebenů Beskyd – Gruni. Jedná se o stezku s historicko přírodovědným zaměřením, která začíná ve Starých Hamrech u pomníku Maryčky Magdonové a vede k poslednímu zastavení na Bílý Kříž.

Naučné stezky Balinského a Nesměřského údolí pro pěší i na kole

Naučné stezky Balinského a Nesměřského údolí pro pěší i na kole

Více než čtyřicetikilometrová cyklotrasa přes Balinské a Nesměřské údolí láká všechny milovníky přírody. Projedete se krajem polních cest po lukách i kolem říčky.