Úvod > Aktuality > Kde se oralo čertem aneb podzimní výlet na Sázavu

Kde se oralo čertem aneb podzimní výlet na Sázavu

Vydáno 13. listopadu 2019 Památky
Svatý Prokop to s pekelníky uměl: legenda jak zapřáhl ďábla do pluhu není jediná, která jeho činy provází. Co všechno podivné spřežení v kraji kolem Sázavy vyoralo a jaký odkaz světec zanechal? To můžete zjistit právě teď na podzim při speciálních prohlídkách Sázavského kláštera.
Výlet na Sázavu anebo spíš do Sázavy? Obojí, protože město i řeka se jmenují stejně. V čase výročí sametové revoluce připravili v Sázavském klášteře netradiční prohlídky. Prohlídky kláštera s dovětkem „aneb orat čertem“ vás o víkendu 16 a 17. listopadu zavedou do míst, kde působil sv. Prokop a dal všem „potomkům“ včetně dnešní a budoucí generace srozumitelný návod, jak bojovat o svou vnitřní i vnější svobodu. Mimochodem, až tu budete, pozorně se zadívejte na 56 metrů vysokou věž Sázavského kláštera: tomu, kdo na ní prý najde všechny hvězdičky, se na přímluvu svatého Prokopa splní to, co je jeho nejhlubším přáním.
 

Orání s čertem

Prohlídky začínají v 10, 11.15, 13 a 15 hodin a zavedou vás do interiérů hlavní budovy Sázavského kláštera včetně gotické kapitulní síně, opatské kaple i barokního refektáře. Projdete se také ambitem s odkrytými i postupně odkrývanými malbami, zabílenými v 19. století, a nakonec zahradou se základy románského kostela sv. Kříže, vysvěceného v roce 1070. Pozornost si zaslouží i monumentální, nikdy nedostavěná loď gotického chrámu; na místě chóru nyní stojí barokní kostel sv. Prokopa.

Určitě byste našli pověsti o tom, že gotický chrám nikdy nebyl dokončen kvůli čertům. Ve skutečnosti za to mohly husitské války, ale s peklem měl svatý Prokop, zakladatel Sázavského kláštera, bohaté zkušenosti. Svérázným krocením čertů dokonce vstoupil do českých legend. V jeho rodné Chotouni mívali kámen s otiskem čertova zadku a s čertem zapřaženým v pluhu prý světec vyoral hlubokou brázdu od Černých Bud kolem Lipan až do Chotouně. Dodnes se jí říká Čertova brázda. Lidová fantazie ale zašla ještě dál: Prokop s čertem prý vyorali i koryto řeky Sázavy. Protože se ale rohatý bránil a kroutil pluhem ze strany na stranu, je řeka přímo ďábelsky zakroucená.
 

Po stopách sázavských sklářů

Říká se, že čert nikdy nespí. V zimě neusínají ani sázavští skláři, a tak i mimo hlavní sezonu můžete navštívit areál sklářské huti František, kterou nechal postavit v roce 1882 Josef Kavalier. Centrum sklářského umění v Sázavě s rozsáhlými sbírkami moderního skla je otevřené denně mimo pondělí od 10 do 16 hodin, z programové nabídky si můžete vybrat také některý z kurzů či workshopů.

Cesta od Sázavského kláštera k huti František není nijak složitá ani dlouhá. Cestou se zastavte na náměstí Voskovce a Wericha, které vzniklo uprostřed panelového sídliště u kulturního domu v roce 1999. Všimněte si fontány se symbolickým půdorysem románského kostela v klášterní zahradě, zastavte se v informačním centru a nechte se pak vést červenou značkou kolem řeky; téměř až k Centru sklářského umění půjdete malebným krajinářským parkem Havránka s několika vodními plochami. Ten je součástí biokoridoru procházejícího podél řeky celým městem.
 

Za Prokopem pekelnou brázdou

Láká vás procházka kolem Čertovy brázdy? Většina už dávno skončila zaoraná v polích, ale některé úseky se dají najít a projít. Podobně jako Prokop s čertem můžete začít na Votočnici, podmáčené louce s tůněmi a slepým ramenem na břehu Sázavy. Prokop, který čerta místo bičem poháněl křížem, ho hnal do kopců směrem na sever; dnes tudy vede turisticky značená trasa. Světec si prý odpočinul v místě zvaném Kuželník, ba dokonce snad tu s pekelníkem hrál kuželky. Kousek odtud se jim zlomila radlice, což dodnes připomíná stejnojmenná obec. Když prý někde mezi Kouřimí a Kostelcem nad Černými lesy začal čert kňourat, že už nemůže a ptal se, jak daleko je do cíle, Prokop odpověděl, že ještě zbývá „dobrá půl“ cesty. Dnes tu najdete vesnici Dobré Pole, které se prý v okolí skutečně říká Dobrá Půl. Památku na podivné spřežení mají i v Chotouni: tam, kde brázda končila, rarach musel seškrabat z pluhu všechno bláto, z něhož vznikla homole sv. Prokopa.
 

Původní Sázava, hradiště a recept na bolavá záda

  • Klasické historické náměstí v Sázavě nenajdete, původní centrum města totiž opakovaně vyhořelo. Rozkládalo se jižně od silničního mostu mezi dnešním kostelem sv. Martina, později přestavěným na koncertní a výstavní síň U Martina, a Sborem opata Prokopa. Od něj podél řeky vás žlutě značená trasa dovede ke kapli sv. Prokopa a studánce Voskovka a dál do lesů k pěkným vyhlídkám do údolí Sázavy.
  • Výklenková kaplička sv. Prokopa, několik vyhlídek a hlavně hradiště Černé Budy, ležící kolem vrcholů Krkavčích skal a v sedle mezi nimi: to je další tip na krátký výlet. Od Sázavského kláštera sem vede červená značka.
  • Koho bolí záda, ten může vyzkoušet babskou radu a ulehnout na lůžko svatého Prokopa u studánky Rakovka. Světec tu prý rád odpočíval a přemítal, jak naložit s duchovním dědictvím sv. Cyrila a Metoděje. Cesta je snadná, od Sboru opata Prokopa musíte jít po zelené značce a kolem vyhlídkového altánu lesem nad řekou až ke studánce.
Zámek Pohled

Zámek Pohled

Bývalý klášter cisterciaček, přestavěný na zámek, při pravém břehu Sázavy je nejvýznamnější památkou obce Pohled. V současné době je v soukromém vlastní a postupně ožívá.

Stezka Sekanka – klášter na Ostrově – kostel sv. Kiliána

Stezka Sekanka – klášter na Ostrově – kostel sv. Kiliána

Stezka Sekanka provede návštěvníky těmi nejvýznamnějšími lokalitami souvisejícími s počátky českých dějin a s rozvojem regionu dolního Posázaví. Trasa vznikla v rámci projektu Ora et labora (Modli se a pracuj – motto řádu svatého Benedikta), který připravilo Regionální muzeum v Jílové u Prahy.

Ostrov sv. Kiliána s pozůstatky kláštera sv. Jana Křtitele v Davli

Ostrov sv. Kiliána s pozůstatky kláštera sv. Jana Křtitele v Davli

Ostrov sv. Kiliána se nachází těsně před soutokem Vltavy a Sázavy v Davli, na říčním kilometru 81,8. Na jižní straně ostrova se ukrývají pozůstatky středověkého kláštera sv. Jana Křtitele zvaného Ostrovský klášter či klášter Ostrov.

Hradiště Černé Budy na Krkavčích skálách u Sázavy

Hradiště Černé Budy na Krkavčích skálách u Sázavy

Pravěké hradiště Černé Budy se nachází na skále nad meandrem Sázavy, severozápadně od Sázavského kláštera a jihovýchodně od Pyskočel, na pravém břehu řeky. Pod hradištěm objevíte nádhernou vyhlídku na řeku Sázavu a přilehlé údolí s železniční tratí.

Klášter Sázava - pouť za svatým Prokopem

Klášter Sázava - pouť za svatým Prokopem

Sázavský klášter úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa patří k nejpozoruhodnějším poutním místům v Čechách. Přijďte i Vy a okuste atmosféru místa posvěceného prací, modlitbou a zázraky sv. Prokopa.

Homole sv. Prokopa u Chotouně

Homole sv. Prokopa u Chotouně

Mohyla zvaná Homole sv. Prokopa pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.).

Kaple sv. Prokopa a studánka Vosovka v Sázavě

Kaple sv. Prokopa a studánka Vosovka v Sázavě

Jen necelé 2 km jihozápadně od Sázavského kláštera příjemnou cestou, která sleduje tok řeky Sázavy najdete kapličku sv. Prokopa nad studánkou jménem Vosovka. Její jméno je prý odvozeno od osiky, které se daří v blízkosti vody.

Studánka Rakovka s lůžkem sv. Prokopa u Bílého Kamene

Studánka Rakovka s lůžkem sv. Prokopa u Bílého Kamene

Půvabnou studánku Rakovku, na pravém břehu řeky Sázavy asi 2 km jižně od kláštera, najdete skrytou v lesíku blízko naleziště krystalového vápence na Bílém Kameni. Již pravěcí obyvatelé usazení ve zdejším kraji těžili tento kámen a náramky z něho byly známé od pradávna v celé Evropě.