!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti dostojí jen zčásti
Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti dostojí jen zčásti
"> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti dostojí jen zčásti

Vydáno 11. května 2021
Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Letos to vypadá, že si všichni "zmrzlí" kromě Žofie vezmou dovolenou - chladné počasí se již zřejmě nevrátí, zato deště si užijeme dosyta.
Zatímco loni "Zmrzlí" nezaháleli, letos to vypadá, že kralovali s nadsázkou celý duben a začátek května, a teď si konečně berou dovolenou. Předpověď na 12. až 15. květen zatím slibuje teploty od 15 do 18° C a v noci 8°C. Již zmíněná Žofie se však bude chovat ukázkově a přinese do české kotliny vytrvalý déšť, pršet totiž má celý týden od 12. do 21. května.
 

Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že Pankrác, Servác i Bonifác v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka, Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu.

Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy, Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce.

jižní moravaNicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat. Trochu zvláštní, nemyslíte?
 
Kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na nejteplejších místech v Česku, tedy na jižní Moravě a pak ve středních Čechách podél Labe od Kolína po Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na nejstudenějších místech, například na šumavské Jezerní slati u Kvildy anebo v Jizerských horách v okolí osady Jizerka.
 

Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

déšťZdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenějšího počasí pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu.

jizerské horyZahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.

Českými královstvími svaté Žofie a tedy nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil Alois Nebel, ale osady poblíž Hejnic v Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.
 

V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže

  • Sazenice letniček a zeleniny se sice prodávají "ostošest", ale pokud nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.  
  • Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.  
  • Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.  
  • …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

Mandloňová rozhledna a sady v Hustopečích

V Hustopečích vznikla nová rozhledna - nachází se v jedné z největších botanických rarit na Moravě, v mandloňových sadech. Ocelová vyhlídka dosahující do výšky 14 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Česká Sibiř - drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř - drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Osada Jizerka v Jizerských horách

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v České republice. Na stezce procházející rezervací je řada zajímavých skalních útvarů.

Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Středočeská ovocná stezka

Středočeská ovocná stezka

Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po polních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.

Obec Bílý Potok v Jizerských horách

Obec Bílý Potok v Jizerských horách

Obec Bílý potok se nachází ve Frýdlantském výběžku, nedaleko města Hejnice. Bílý Potok je první frýdlantskou osadou na horním toku Smědé a jednou z nejvýše položených v této části Jizerských hor.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Naučná stezka Velké Pavlovice - zastavení v kraji vína a meruněk

Naučná stezka Velké Pavlovice - zastavení v kraji vína a meruněk

Deset zastavení přibližuje návštěvníkům zajímavou a zábavnou formou přírodní zajímavosti, historii, kulturu, folklorní tradice, šlechtění a pěstování meruněk a révy vinné.

Ovocná stezka u Slaného

Ovocná stezka u Slaného

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Naučná stezka s délkou téměř 6 km, která vede z Rychnovské Lhotky přes Synkov Slemeno až do obce Libel.