Úvod > Aktuality > Pět schůzek s Josefem Mánesem

Pět schůzek s Josefem Mánesem

Vydáno 8. prosince 2019 Kultura
V pondělí 9. prosince to bude právě 148 let, kdy v Praze zemřel Josef Mánes, malíř, ilustrátor, grafik a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu. Víte, kde se můžete setkat s jeho tvorbou? Pokud ne, poradí vám portál Kudy z nudy.
Mánesovi byli umělecky založená rodina; umění se věnoval už otec Antonín i všechny jeho děti, Amálie, Quido i Josef. Ten rok, kdy Josef nastupoval na Pražskou malířskou akademii, se o ní dokonce v kuloárech mluvilo jako o Akademii Mánesů: dočasným zastupováním ředitele byl pověřen strýc Václav Mánes a Josefův otec Antonín byl právě jmenován profesorem krajinomalby.
 

Orloj na Staroměstské radnici

Nejprestižnější z Mánesových zakázek, které věnoval spoustu času a předběžných studií, byla kruhová deska v dolní části orloje na Staroměstské radnici v Praze. Dvanáct menších kruhů zpodobňuje znamení zvěrokruhu, ve větších kruzích si prohlédnete Mánesovy motivy typických prací pro ten který měsíc. Motivy jsou srozumitelné, a navíc, když se na ně podíváte opravdu pozorně, v pozadí jednotlivých obrazů zahlédnete Bezděz, České středohoří, horu Říp, Kunětickou horu nebo hrad Trosky. Deska byla slavnostně odhalena v srpnu 1866, ovšem na akci spojené se slavnostní mší, přehlídkou hasičů a ostrostřelců a za účasti zástupců úřadů a univerzitních profesorů chyběl autor, v té době již vážně nemocný Josef Mánes. Že by se znovu naplnila stará pověst, že kdo výrazněji zasáhne do slavného orloje, záhy jej dožene smrt?
 

Muzeum hlavního města Prahy: orloj podruhé

Kruhová měděná deska s průměrem 220 cm se kdysi otáčela, dnes je pevně zasazena v orloji. Už jedenáct let po Mánesově smrti, tedy roku 1882, byl originál nahrazen kopií, to aby vzácné dílo nebylo vystaveno povětrnostním vlivům. Mánesovu původní desku si dnes můžete prohlédnout v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy. Autorem kopie byl malíř E. K. Liška (mimochodem za cenu, která převyšovala Mánesův honorář za originál) a dílo bylo odhaleno o silvestrovské noci roku 1882. Novinkou se stal také kohout, který toho roku poprvé zakokrhal a zamával křídly, symbol odvahy a ostražitosti, při jehož prvním ranním zakokrhání se duchové a ďáblové stahují zpět do tmy.
 

Spolek výtvarných umělců Mánes

O Mánesově mimořádné oblibě svědčí fakt, že jeho jméno si vybral Spolek výtvarných umělců, založený roku 1887. Jednou ze snah bylo spolupořádání výstav českého i evropského umění. První výstavou byla souborná výstava Mikoláše Alše v Topičově salonu, v létě roku 1902 uspořádal Mánes výstavu soch Augusta Rodina, následovalo ruské umění, malby Edvarda Muncha a francouzských impresionistů. Čestným členem spolku byl i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk; právě s jeho finanční podporou vyrostla v letech 1928–30 na náplavce Vltavy moderní funkcionalistická budova Mánes. Spolek v ní zřídil vlastní výstavní síň, doplněnou francouzskou restaurací, klubovnou, cukrárnou, kavárnou a barem. Stavba měla jedinou oběť: narušila statiku Šítkovské vodárenské věže a ta od té doby zůstala nakloněná.
 

Mánesův most v Praze

Po Josefu Mánesovi se jmenuje také pražský most, spojující staroměstské Palachovo náměstí s malostranským Klárovem. Byl otevřený za první světové války a nesl jméno arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, již v roce 1920 byl přejmenován na Mánesův. Není bez zajímavosti, že vede poblíž míst, kde už o pár desítek let dřív stávala takzvaná Železná či Rudolfova lávka. Sloužila jen pro pěší a po dokončení nového mostu byla stržena.
 

Čechy pod Kosířem 

Mánesovy obrazy a dětské kresby členů rodu Silva-Tarouca, které Mánes učil malovat, vás budou provázet při prohlídce zámku v Čechách pod Kosířem, malé vsi nedaleko Prostějova. Letos na jaře se znovu otevřel po šestiletých opravách a láká nejenom na zámecké interiéry, ale i na první české muzeum Zdeňka a Jana Svěrákových či procházky parkem. Poprvé sem Mánes přijel na pozvání svého přítele hraběte Bedřicha a jezdíval sem téměř do smrti. Protože se obvykle jednalo o dlouhé pobyty, dá se čas strávený na zámku počítat na roky. Zámecký svět i Haná s její přírodou, lidmi a kroji Mánesovi nabídly řadu námětů k velkým i malým obrazům, olejům, akvarelům i kresbám. Zbyla po něm série nádherných portrétů mužů i žen ve slováckých krojích, ryzí obraz moravského venkova, který se nakonec odrazil i na desce staroměstského orloje.
Portrét v Čechách v pohledu dvou staletí

Portrét v Čechách v pohledu dvou staletí

Správa Pražského hradu a Spolek výtvarných umělců Mánes na sklonku roku 2019 pořádají svátek portrétní tvorby – výstavu „Portrét v Čechách v pohledu dvou staletí“.

Ateliér sochařky Hany Wichterlové pod Petřínem

Ateliér sochařky Hany Wichterlové pod Petřínem

Hana Wichterlová (1903-1990), byla nepřehlédnutelnou uměleckou osobností, která tvořila v tichu svého ateliéru pod pražským Petřínem bez touhy a nároku na veřejné uznání a pocty.

Mánesův most - ukázka českého kubismu

Mánesův most - ukázka českého kubismu

Mánesův most byl postaven v místech, kde byl v minulosti provozován přívoz, který dopravoval lidi k místní rybářské osadě. Dříve zde stávala takzvaná Železná, či Rudolfova lávka.

Expozice Svěrákových na zámku Čechy pod Kosířem

Expozice Svěrákových na zámku Čechy pod Kosířem

Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových se nachází na zámku v Čechách pod Kosířem. Součástí expozice je například i školní lavice z třídy legendárního učitele Igora Hnízda z Obecné školy, ve které se můžete také vyfotit.

Nostický palác v Praze - sídlo ministerstva kultury

Nostický palác v Praze - sídlo ministerstva kultury

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Topičův dům na Národní třídě v Praze

Topičův dům na Národní třídě v Praze

Secesní dům na Národní třídě byl přestavěný v letech 1906-08 podle návrhu architekta O. Polívky pro nakladatelství Topič. Součástí domu byl i tzv. Topičův salon, výstavní prostory, ve kterém František Topič prezentoval české i zahraniční umění.

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Slovanský ostrov - Žofín

Slovanský ostrov - Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Hrobka Sylva-Taroucců a Stolbergů v Čechách pod Kosířem

Hrobka Sylva-Taroucců a Stolbergů v Čechách pod Kosířem

Hrobka je umístěna v pseudogotické vyhlídkové věži, která stojí v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Rod Sylva-Taroucca vlastnil zámek až do roku 1945.

Zámek Čechy pod Kosířem

Zámek Čechy pod Kosířem

Spjatý zejména s působením rodu Silva-Tarouca a s pobytem vynikajícího českého malíře Josefa Mánesa. Zámek obklopuje jeden z nejcennějších zámeckých parků v ČR. Od roku 2016 je zámek otevřen veřejnosti.

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Muzeum historických kočárů Čechy pod Kosířem

Největší muzeum historických kočárů v České republice se detailně věnuje historii kočárů, jejich doplňkům a restaurování. Ve sbírkách najdete kočár arcibiskupský, smuteční ale také galerii dokumentů, tiskovin a plánů.

Dům umění v Ostravě

Dům umění v Ostravě

Budova Domu umění z roku 1926 dnes patří mezi skvosty ostravské moderní architektury. Kvalitou sbírek se Galerie výtvarného umění v Ostravě přiřazuje k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.

Pražský orloj - jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Pražský orloj - jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Výstavní síň Mánes v Praze

Výstavní síň Mánes v Praze

Výstavní síň široké otevřené dramaturgie, zahrnuje výstavy význačných osobností českého i světového výtvarného umění, předních spolků a tvůrčích skupin, výstavy mladých umělců, tematické a retrospektivní výstavy.

Galerie výtvarného umění v Ostravě - české i evropské umění

Galerie výtvarného umění v Ostravě - české i evropské umění

Jednou z pěti nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice je Galerie výtvarného umění v Ostravě. Kromě kvalitní výstavní sbírky českého i evropského výtvarného umění, která v současné době čítá kolem 20 tisíc děl, nabízí rozsáhlou knihovnu a badatelnu pro veřejnost.

Salmovský palác - jedna z budov Národní galerie

Salmovský palác - jedna z budov Národní galerie

Klasicistní trojkřídlá budova palácového typu byla původně postavena jako luxusní bytový dům knížetem Salm-Salmem podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka). V současnosti patří Salmovský palác Národní galerii v Praze. V říjnu 2017 NG expozici uzavřela a postupně ji přesune jinam.

Čechy pod Kosířem – jedno z největších hasičských muzeí

Čechy pod Kosířem – jedno z největších hasičských muzeí

Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem charakterizuje vývoj hasičské techniky v nejstarší továrně v tehdejším Rakousku Uhersku, založené v r. 1820. Vystavené exponáty ukazují vývoj hasičské techniky od výroby těch nejjednodušších, ručně poháněných strojů, dále stříkaček taženýc

Pražský Hlahol - klenot pražské secese

Pražský Hlahol - klenot pražské secese

Dům se secesní štukovou dekorací stojí na vltavském nábřeží proti Mánesu a byl postaven v letech 1903 - 1905. Uvnitř se nachází koncertní hlavní sál s proskleným stropem a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.

Stráž nad Nežárkou - město známé díky pěvkyni Emě Destinnové

Stráž nad Nežárkou - město známé díky pěvkyni Emě Destinnové

Stráž nad Nežárkou je jihočeské město, nacházající se přibližně v polovině cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která zakoupila zdejší zámek, a žila zde až do své smrti v roce 1930.