!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Bubnování pro Bubny připomene první židovský transport vypravený z Prahy před 80 lety
Bubnování pro Bubny připomene první židovský transport vypravený z Prahy před 80 lety
"> "> ">
Kultura

Bubnování pro Bubny připomene první židovský transport vypravený z Prahy před 80 lety

  • Vydáno15. října 2021
Tuto sobotu 16. října 2021 přijdou stovky lidí i známé osobnosti, aby již pošesté vyjádřily svůj občanský postoj a podporu Bubnování pro Bubny. V prostoru nádraží Praha-Bubny – v budoucím Památníku ticha Bubny – symbolicky zabubnují proti tichu mlčící většiny a připomenou si tak 80. výročí prvního židovského transportu vypraveného z tohoto místa.
Akce Bubnování pro Bubny připomínající první den, kdy začaly organizované deportace židovského obyvatelstva z Prahy v roce 1941, se uskuteční na pražském nádraží Bubny v sobotu 16. října od 17 hodin. Lidé si na bývalé nástupní stanici transportů budou moci po 80 letech od prvního pražského transportu připomenout, že přes peron stanice Praha-Bubny opustilo Prahu na 50 000 občanů, kteří měli původ odsouzený k jinému konečnému řešení, než měli jejich spolužáci v obecné škole. To zde také připomíná Památník ticha.

Bubnování pro BubnySedmé výroční vzpomínání ve formě veřejného happeningu, který má narušit ticho mlčící většiny, přijde podpořit řada osobností kulturního a společenského života, mezi nimi i Bára Hrzánová, Tam Tam Batucada pod píšťalkou Miloše Vacíka nebo Jiří Stivín. Dne 16. října roku 1941 odešel cestou, dnes střeženou Bránou nenávratna Aleše Veselého, první pražský židovský transport. Prvních 5 000 „vyvolených" putovalo do ghetta v Lodži. Polovina z nich tam nepřežila první zimu. A dne 24. listopadu 1941 bylo založeno ghetto Terezín.

Přijďte si zabubnovat na bývalou nástupní stanici transportů s Tam Tam Batucadou proti tichu mlčící většiny. A také proti falešným legendám a umělým hrdinům. A i za všechny ty, kteří řekli „ne“ překrucování historie a našli odvahu, aby vykročili k hledání své vlastní identity. Vzpomínkou na tiché přihlížení spoluobčanů provázející z Bubnů na 50 000 pražských Židů na cestě do ghett a koncentračních táborů, chtějí organizátoři upozornit mimo jiné i na současné projevy rasové nesnášenlivosti. Je třeba připomínat i fakt, že po osvobození zažilo nádraží Bubny odsun pražských Němců.
 

Nádraží Praha – Bubny se mění na Památník ticha

památník praha BubnyPraha nemá aktivní památník příběhů šoa. Nádraží Bubny je místem, jež má nabídnout moderní vzdělávání a veřejný dialog o minulosti v paralelách událostí, kterým nelze pasivně přihlížet. Dříve, ani dnes. Ticho mlčící většiny je varovným motivem, jenž dal vzniknout názvu Památník ticha.

Záměr se začal rodit v roce 2012 péčí autorského týmu, jenž 2. března roku 2015 před nádražím odhalil sochu Aleše Veselého Brána do nenávratna. Objekt se stal mementem místa na rozhraní metropole a největšího pražského brownfieldu. 16. října stejného roku zazněl pod objektem symbolizujícím Jákobův žebřík poprvé hlas rytmického megaorchestru při Bubnování pro Bubny. Vzpomínka na první židovský transport vypravený z Prahy, spojená s potlačením ticha pasivního přihlížení, se stala tradicí.

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny dvacátého století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.
Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny

Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Galerie Vrstvy paměti na nádraží Bubny

Galerie Vrstvy paměti na nádraží Bubny

Základní koncepce galerie se dotýká historického kontextu židovských transportů. Na padesát tisíc lidských bytostí vkročením do bubenského kolejiště ztratilo právo na budoucnost. Vědomí zániku, smrti nebo rozpadu životních hodnot je impulzem pro hlavní téma a galerijní záměr.