Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Křižíkova fontána na pražském Výstavišti: fascinující hra světel, vody a hudby
#světovéČesko a Křižíkova fontána na pražském Výstavišti: fascinující hra světel, vody a hudby
"> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Křižíkova fontána na pražském Výstavišti: fascinující hra světel, vody a hudby

  • Vydáno7. července 2021
Křižíkova světelná fontána byla už v době svého vzniku považována za vrchol technického umu. Při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 ji obsluhoval František Křižík s týmem ochotných spolupracovníků, dnes se o všechno starají počítače. Výsledek je ale fascinující stejně jako na konci 19. století.
Dvě světelné fontány s fascinující vodní choreografií: Křižíkova fontána na pražském Výstavišti a fontána Font Màgica ve španělské Barceloně
Křižíkova fontána na pražském Výstavišti
Font Màgica v Barceloně
Jednou z nejzajímavějších staveb pražského Výstaviště je světelná fontána, vybudovaná geniálním vynálezcem Františkem Křižíkem (1847–1941). Poprvé se rozsvítila 24. května roku 1891 při zahájení Jubilejní zemské výstavy a coby „Fontaine lumineuse“ proslavila Prahu po celé Evropě. Její dnešní podoba vychází z rekonstrukce v roce 1991.
 

Světelná fontána v roce 1891…

V roce 1891 při konání Jubilejní zemské výstavy byla Křižíkova světelná fontána ozdobou holešovického Výstaviště. Pro fontánu na velkorysém půdorysu 30 x 40 metrů tehdy „český Edison“ František Křižík použil vlastní vynález, 26 obloukových lamp, umístěných pod proskleným dnem bazénu. Kolem nich rozmístil padesát vodních trysek. Ty pomocí elektromotoru hnaly vodu do výše několika metrů, před světly pak Křižíkovi spolupracovníci v pravidelných intervalech ručně vyměňovali barevné filtry.


Přestože celý zázrak obsluhovalo jediné čerpadlo, které navíc sloužilo také pro další fontány v okolí, výsledný dojem byl dechberoucí. Osvětlení totiž neměly jen trysky, ale i vodopády, stékající z horního bazénu, takže světelná fontána byla vysoká několik desítek metrů. Praha do té doby rozhodně nic podobného nepoznala a zář světel prý bylo vidět až ze Starého Města. Fontána po dobu konání výstavy fungovala každý večer, přičemž ji osobně obsluhoval sám Křižík.
 

…a Křižíkova fontána z roku 1991

Za druhé světové války se z původního bazénu stala požární nádrž a v druhé polovině 20. století se už na Křižíkovu fontánu téměř zapomnělo. Ne však úplně: v nové podobě byla upravena pro Všeobecnou československou výstavu konanou přesně sto let po Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Samozřejmě vypadá jinak než kdysi a barevnými skly už neotáčejí lidé, fontánu ovládá počítač se speciálním, na zakázku vytvořeným softwarem.

Obnovená Křižíkova fontána se skládá ze dvoukilometrového potrubí, 1248 podvodních reflektorů s pěti barevnými spektry, 3000 trysek a desítek čerpadel a reproduktorů. Když k tomu připočtete vodní plochu s velikostí 1500 metrů čtverečních, 1650 kubických metrů vody a hlavní vodotrysk, který tryská do výšky 30 metrů, výsledkem jsou světelná a vodní představení, nad nimiž diváci žasnou stejně jako naši předci na konci 19. století.

Novou éru Křižíkova fontána zahájila v květnu 1991 Vltavou Bedřicha Smetany, díky využití moderních technologií se ale její možnosti od té doby posunuly ještě dál. Původní i klasická operní a baletní představení jsou barvitou směsicí laserových, světelných i pyrotechnických efektů, umožňují filmovou projekci na vodní stěnu a další zajímavé prvky. V prostoru Křižíkovy fontány se pořádají koncerty, přehlídky i gastronomické akce, je možné si ji pronajmout pro soukromé účely.
 

Kolegyně světelné fontány v Barceloně

  • Seriál #světovéČesko tentokrát míří do španělské Barcelony, k jejímž nočním lákadlům patří Zpívající fontána / Font Màgica na úpatí kopce Montjuic s kulisou Národního muzea katalánského umění v pozadí. Je o něco mladší než pražská Křižíkova fontána, byla postavena pro světovou výstavu Expo v roce 1929.
  • Každý den po západu slunce (přičemž časy se během roku mění) fontána nabízí nevšední podívanou, v níž se propojují barvy, hudba a vodní choreografie. Repertoár se obměňuje, ke stálicím ale patří klasika, moderní hudba z filmů (Kmotr, Gladiátor, Pán prstenů) a samozřejmě slavná píseň Barcelona od Freddieho Mercuryho a Montserrat Caballé. Mimochodem, píseň byla natočena pro letní olympijské hry 1992, které se konaly právě v Barceloně, ale Freddie Mercury se jich nedožil, zemřel roku 1991.
  • Hudební programy fontány najdete na webu, na představené nepotřebujete žádný lístek a vše je zdarma. Má to jediný háček: obrovské množství lidí a nezbytnou tlačenici. Kdo chce dobré místo, odkud bude slyšet i vidět, musí tu být hodinu a půl až dvě předem.
Krok za krokem Prahou s Františkem Křižíkem

Krok za krokem Prahou s Františkem Křižíkem

Slavný elektrotechnik a vynálezce František Křižík, zvaný český Edison, zanechal v Česku celou řadu stop. Stál u prvního osvětlení městských ulic v Písku, v Jindřichově Hradci a v dalších městech, s jeho jménem jsou spojeny i tramvaje, elektrárny či první elektrifikovaná trať z Tábora do Bechyně.

Příběh českého Edisona – Františka Křižíka

Příběh českého Edisona – Františka Křižíka

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení. Plánice je nevelké městečko v malebném Pošumaví. Znají ji zejména ti, kteří jezdí na dovolenou k blízkému rybníku Hnačov a milovníci technických památek. Právě tady, v malé chaloupce na Novém Městě, se totiž v roce 1847 narodil proslulý elektrotechnik a vynálezce František Křižík.

Vydejte se po stopách Františka Křižíka

Vydejte se po stopách Františka Křižíka

Právě před 172 lety, 8. 7. 1847, se narodil jeden z našich nejvýznamnějších vynálezců – František Křižík. Jeho nejznámějším vynálezem byla oblouková lampa se samočinnou regulací. Mimo to však zdokonalil systém železničních návěstidel, navrhl řadu elektráren, zřídil městské pouliční osvětlení mimo jiné v Písku a Jindřichově Hradci, vybudoval tramvajovou linku na Letné a vynalezl i vylepšil mnoho dalších zařízení. Navštivte místa, která jsou s tímto vynálezce spojena.

Průmyslový palác a Výstaviště Praha v Holešovicích

Průmyslový palác a Výstaviště Praha v Holešovicích

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spoluprácoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Křižíkova fontána v Praze

Křižíkova fontána v Praze

Křižíkova světelná fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem byla poprvé spuštěna 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy a rekonstruována v nové podobě pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Restaurace Pražan

Restaurace Pražan

Restaurace Pražan je stylová restaurace na pražském Výstavišti s kapacitou až 250 míst a bezbariérovým vstupem. Nově zrekonstruovaný interiér Restaurace Pražan na pražském Výstavišti – Praha 7 je výjimečným místem!