!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a rok s architektem Janem Kotěrou: 150 let od narození
#světovéČesko a rok s architektem Janem Kotěrou: 150 let od narození
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a rok s architektem Janem Kotěrou: 150 let od narození

Vydáno 13. ledna 2021
Rok Jana Kotěry nabídne řadu výstav, komentovaných vycházek, přednášek, exkurzí a dalších akcí v Praze, Hradci Králové, Zlíně, Prostějově a dalších místech, kde slavný architekt působil. Podrobný program se teprve chystá, ale my se na procházku za Kotěrovými stavbami vydáme hned – a vezmeme to zgruntu, od známých památek přes výstavu chystanou v pražském Mánesu až po tramvaje nebo kiosky.
Elegantní stavby architekta Jana Kotěry budí obdiv dodnes: porovnejte si pohled na královéhradecké Muzeum východních Čech zvenčí i zevnitř.
Kiosky, říkáte si překvapeně? Ano, skutečně: architekt Jan Kotěra (1871–1923) nestavěl jen elegantní paláce, noblesní vily a impozantní muzejní budovy, ale i titěrné stavby, které kolemjdoucí leckdy ani nevnímají. Právě takové jsou čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem, které doplňují předmostí Pražského mostu v centru Hradce Králové. Kromě Kotěrových kiosků je zajímavostí Pražského mostu i to, že až do roku 1932 na něm byly položeny koleje. V 19. století se totiž v Hradci začalo uvažovat o zavedení tramvajové dopravy, nakonec ale dostaly přednost autobusy a koleje zmizely.
 

Profesor Kotěra a jeho žáci

Jan Kotěra, vůdčí osobnost české architektonické moderny a muž noblesní duše a světového rozhledu se narodil 18. prosince 1871 v Brně. Po maturitě mohl díky podpoře barona Jana Mladoty ze Solopisk (jemuž se ještě během studií odměnil projektem úprav jeho rodového sídla, Červeného hrádku a návrhem raně secesní rodinné hrobky na hřbitově v Kosově Hoře u Sedlčan) studovat architekturu u tehdy nejvýznamnější osobnosti středoevropské architektury, profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii. Od sedmadvaceti let pak vedl ateliér na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a vychoval další generaci skvělých architektů. Mezi jeho žáky a spolupracovníky patřili třeba Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Josef Gočár, Otakar Novotný, tvůrce Ořechovky Jaroslav Vondrák či Jaromír Krejcar. Vesměs je známe jako významné tvůrce éry secese, moderny a meziválečných architektonických stylů včetně avantgardy a funkcionalismu – a současně také všichni vzpomínali na Kotěrovu toleranci, laskavost a skromnost.

V roce 1910 byla pro uznávaného architekta zřízena speciální škola architektury při Akademii výtvarných umění, přičemž na své původní místo na UMPRUM Kotěra pozval Jože Plečnika, slovinského přítele z dob vídeňských studií.
 

Inspirace: anglický venkovský dům v zahradě

Kotěrovy rané práce nezapřou vliv vídeňské secese: navrhl první secesní budovu v Praze, Peterkův dům na Václavském náměstí, anebo pavilon v Kinského sadech, kde se roku 1902 konala výstava děl francouzského sochaře Augusta Rodina (odstraněn 1917). Časem Kotěra vytvořil vlastní originální rukopis, v němž hrálo roli režné zdivo, případně glazované cihly. V té době vznikla Trmalova vila, podobně jako Müllerova, Winternitzova, Bílkova a Rothmayerova vila ukázka špičkové pražské vilové architektury první poloviny 20. století.

Trmalově vile můžete pozorovat prolínání secesních geometrických ornamentů, anglické venkovské architektury a slovanských tradic: jsou tu hrázděné štíty i vikýře, malované vyřezávané lomenice, arkýř i vysoké komíny. Nepřehlédnutelná je i upravená zahrada plná cestiček a okrasných keřů, nechybí ani Kotěrou navržená roubená kůlna s prostory pro hospodářská zvířata.

Podobně jako další vily si i Trmalovu vilu můžete prohlédnout včetně interiérů: ředitel veřejné obchodní školy František Trmala ji prodal už v roce 1911, nyní je jejím majitelem Městská část Praha 10. Po rekonstrukci tu sídlí Kotěrovo centrum architektury, které pravidelně pořádá výstavy, koncerty, přednášky i setkání s odborníky. Až budete hledat zajímavé akce Kotěrova roku 2021, podívejte se, jaký program nabízí a přijďte si prohlédnout expozici Jan Kotěra – učitel bydlení. Na jediném místě tak poznáte další Kotěrovy vily a rodinné domy v komponovaných zahradách, například dům sochaře Stanislava Suchardy v Bubenči, Máchovu viluBechyni, Markovu vilu v Holoubkově, Herbenovu vilu v Hostišově a další.
 

Podzim s Kotěrou: Výstava v Mánesu

Na přelomu září a října chystá Výstavní síň Mánes výstavu ke 150. výročí narození Jana Kotěry a současně výstavu Česká moderní architektura: od secese k dnešku. Vilky a rodinné domky poznáte v Trmalově vile, na výstavě vás čeká přehlídka vrcholných děl, od Národního domu v Prostějově přes palác Mozartea v pražské Jungmannově ulici a Laichterův dům na Vinohradech až po vrchol Kotěrova díla, budovu královéhradeckého Městského muzea (dnes Muzeum východních Čech).
 

Impozantní muzeum

Na projektu Muzea východních ČechHradci Králové spolupracovali dva významní Kotěrovi zaměstnanci, Josef Gočár a Otakar Pokorný. Fasádu zdobí keramické detaily, reliéfy a fiály na pilastrech zhotovené podle návrhu sochařů Karla Pavlíka a Antonína Waiganta, monumentální sochy na průčelí podle návrhu Vojtěcha a Stanislava Suchardových vyrobila firma Rako Rakovník. Kotěrova kancelář projektovala také veškeré vnitřní vybavení, od světel přes nábytek až po vitráže: pro první a druhé patro je navrhl dekoratér a Kotěrův kolega z pražské UMPRUM František Kysela, tambur kopule ve vestibulu ve druhém patře zdobí čtyři mozaiková pole od malíře Jana Preislera. Sklopné sedačky do přednáškového sálu vyrobila společnost Thonet.

Muzeum v Hradci Králové a nedaleké kiosky na Pražském mostě nás nenápadně vrací k menším stavbám, zejména k dělnickým a úřednickým koloniím bytových domů a domků. Byly důležitou kapitolou v Kotěrově díle a najdete je například v Praze-Záběhlicích, ve Zlíně (kde současně projektoval Baťovu vilu), v Králově Dvoře u Berouna, Rožnově pod Radhoštěm a také v Lounech, kde takzvaná Kotěrova kolonie nabídla moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy.
 

Ve službách mladého Československa

Ve stejné době jako zlínská vila vznikal i zámeček v Ratboři, který Kotěra navrhl jako sídlo pro rodinu Mandelíků; ti vlastnili místní cukrovar, kolínskou elektrárnu a další nemovitosti a pozemky v okolí. Dnes slouží jako elegantní boutique hotel Chateau Kotěra.

Vrcholné Kotěrovo tvůrčí období reprezentuje také vlastní vila v Hradešínské ulici, vodárenská věž v Praze–Michli a vodárenská věž v Třeboni.

Během první světové války byl Kotěra zproštěn branné povinnosti, protože jako c. k. stavební rada měl zajišťovat chod státu. Po vzniku samostatné Československé republiky se mu otevřely dveře k dalším projektům: prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu například nabídl, aby se podílel na úpravách Pražského hradu. Kotěra ale prestižní nabídku ze zdravotních důvodů odmítl a vystřídal ho Jože Plečnik. Jak by vypadal Pražský hrad nebo zámek v Lánech, přestavěné Janem Kotěrou, se nikdy nedozvíme: slavný architekt zemřel předčasně, v pouhých jednapadesáti letech 17. dubna 1923. Některé stavby dokončili jeho pokračovatelé, například budovu pražské právnické fakulty Univerzity Karlovy.
 

Co možná o Kotěrovi nevíte?

  • Kotěrovy stavby nenajdeme jen u nás. Svá studia zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche, za nějž získal prestižní Římskou cenu, spojenou se stipendijním pobytem v Itálii. Na začátku první světové války vyrostla na Grinziger Allee ve Vídni Kotěrou navržená Lemberger-Gombrichova vila, pro Karla Kramáře projektoval první verzi luxusní vily na Krymu. Navrhl rovněž venkovský dům F. Tondra na břehu jezera ve St. Gilgenu, hotel Vila Pepina v chorvatské Opatiji a přístavbu hotelu Imperial v Dubrovníku, v Sarajevu dodnes stojí Kotěrova budova banky Slavie.
  • Kotěra obdivoval stavby amerického architekta Franka Lloyda Wrighta a podobně jako on či další tvůrci té doby ve svých projektech navrhoval i světla, interiérové mříže a kování, nábytek, tapety a další prvky. Byl také kreslířem a akvarelistou, takže jeho precizní návrhy staveb jsou samy o sobě umělecká díla.
  • Už v roce 1899 Kotěra navrhl salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy včetně interiéru a podle jeho návrhu roku 1905 zahájily Ringhofferovy závody na Smíchově výrobu jednotného typu pražských tramvají. Vozy typické pro kolorit hlavního města se vyráběly až do roku 1933 a staly se vzorem pro tramvaje v dalších městech, od Českých Budějovic, Mostu, Plzně a Teplic až po Moskvu či Dubrovník.
  • Když po druhé světové válce začaly pražské elektrické dráhy tyto tramvaje vyřazovat, část z nich putovala do Košic, Olomouce či Ostravy. V pražských ulicích Kotěrovy vozy jezdily až do roku 1971.
  • Pražská tramvaj č. 223 byla předána do Olomouce a tam až do roku 1984 sloužila jako služební vůz. Říká se je Evelínka a vidět jste ji mohli ve filmech Záhada hlavolamu nebo Doktor Živago.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 2019 se otevřelo po náročné rekonstrukci.

Kotěrova vodárenská věž v Praze-Michli

Kotěrova vodárenská věž v Praze-Michli

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.

Šest nejkrásnějších staveb architekta Jana Kotěry

Šest nejkrásnějších staveb architekta Jana Kotěry

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

Suchardova ateliérová vila v Praze Bubenči

Suchardova ateliérová vila v Praze Bubenči

Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.

Nový židovský hřbitov v Praze

Nový židovský hřbitov v Praze

Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou část Olšanských hřbitovů. Naleznete jej mezi ulicemi Želivského a Izraelská. Rozlohou i počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem u nás a je chráněn jako kulturní památka.

Hotel Chateau Kotěra - užijte si atmosféru z počátku 20. století

Hotel Chateau Kotěra - užijte si atmosféru z počátku 20. století

Hotel – restaurant Chateau Kotěra je lahůdkou pro všechny, kdo milují atmosféru z počátku 20. století. V zámku, postaveném a dekorovaném zakladatelem české moderní architektury Janem Kotěrou, je dnes luxusní hotel.

Trmalova vila v pražských Strašnicích - centrum architektury rodinného bydlení

Trmalova vila v pražských Strašnicích - centrum architektury rodinného bydlení

Trmalova vila, dílo architekta Jana Kotěry, je unikátní ukázkou architektonické tvorby rodinných sídel první poloviny dvacátého století. V roce 2014 prošla celkovou rekonstrukcí, která vyzdvihla kvalitní řemeslné prvky a nádherné umělecké dekorace.

Zámek Rataje nad Sázavou

Zámek Rataje nad Sázavou

V původně středověkém městečku Rataje nad Sázavou (Kutnohorsko) se otevřela veřejnosti v postupně opravovaném zámku nová instalace v prvním patře západního křídla, která představuje interiéry vybavené mobiliářem z období biedermeieru, historismu, secese a stylu art deco ze soukromých sbírek.

Rozhledna ve vodárenské věži v Kolíně

Rozhledna ve vodárenské věži v Kolíně

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

Kupecký dům F. L. Věka v Dobrušce

Kupecký dům F. L. Věka v Dobrušce

Zásluhou románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmeného seriálu z roku 1970 s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli získal celorepublikovou popularitu nejen život Františka Heka ale i jeho kupecký dům v Dobrušce.

Markova vila v Holoubkově

Markova vila v Holoubkově

Architektonicky nejcennější stavbou v Holoubkově u Rokycan je Markova vila, projektovaná významným českým architektem Janem Kotěrou roku 1908.

Neogotický zámek Červený Hrádek u Sedlčan

Neogotický zámek Červený Hrádek u Sedlčan

Nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan (1 km jihovýchodně od Sedlčan, původně vodní tvrz) vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra. Veřejnosti je v současnosti přístupný pouze zámecký park - nádherně udržovaný a zajímavý.

Laichterův dům na Vinohradech

Laichterův dům na Vinohradech

V Chopinově ulici s výhledem do Riegrových sadů stojí od roku 1909 dům nakladatele Jana Laichtera. Je postavený podle návrhu předního českého architekta počínající moderny Jana Kotěry.

Národní dům Prostějov - vrcholné dílo české secese od architekta Jana Kotěry

Národní dům Prostějov - vrcholné dílo české secese od architekta Jana Kotěry

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

Kotěrova kolonie – Zahradní město v Lounech

Kotěrova kolonie – Zahradní město v Lounech

Na východě Loun, na kopci nad hlavním vlakovým nádražím, se nachází významná součást moderní české architektury – Kotěrova kolonie, jeden z nejstarších příkladů úspěšné aplikace zahradního města do českého prostředí.