!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Tančírna v Račím údolí: kousek Alp v Rychlebských horách
#světovéČesko a Tančírna v Račím údolí: kousek Alp v Rychlebských horách
"> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Tančírna v Račím údolí: kousek Alp v Rychlebských horách

Vydáno 16. února 2021
Znáte ji? Pokud ano, nemusíme vás přemlouvat, do Tančírny se každý vrací rád. A pokud ne, čeká vás báječný zážitek: Tančírna v Račím údolí je už bezmála sto dvacet let jedno z nejoblíbenějších a také nejkrásnějších míst Rychlebských hor. Budete si tu připadat jako v Alpách!

U Tančírny v Račím údolí si budete připadat jako ve Švýcarských Alpách

Dvě alpská údolí a stavby „ve švýcarském slohu“: Tančírna v Rychlebských horách na dobové kolorované pohlednici a dům ve Švýcarských Alpách
 
Tančírna v Rychlebských horách
Dům ve Švýcarských Alpách
Dobové pohlednice Račího údolí v Rychlebských horách si ničím nezadají s alpskými scenériemi, ostatně i o Tančírně se občas píše jako o budově postavené ve švýcarském slohu. Ještě něž vznikla, vedla Račím údolím solná stezka a koncem 19. století tu stávala dřevěná parní pila, která patřila biskupství ve slezské Vratislavi. Tamní duchovní využívali jako svou letní rezidenci zámek Jánský vrchJavorníku a v létě samozřejmě podnikali výlety do okolí. Stavbu dnešní Tančírny v Račím údolí inicioval společně s několika dalšími stavbami v okolí arcibiskup Georg von Kopp (1837–1914).
 

Tančírna jako vyhlášené výletní místo

Pro obyvatele Javorníku, Vidnavy a dalších měst a vesnic v okolí se Račí údolí stalo už na konci 19. století vyhlášeným cílem nedělních procházek. Secesní Tančírnu nechal postavit vratislavský arcibiskup Georg von Kopp v letech 1906–1907, a to na místě již zbourané parní pily. Nesloužila jen pro tanečky, ale také jako restaurace a penzion. Ostatně neříkalo se jí Tančírna, ale Georgshalle, to podle jejího zakladatele.

Nebyla tu sama: hned vedle stával malý lokál zvaný Jägerstube, Myslivecká jizba, dům podkoního, stáj pro koně a hájovna. V údolí bylo ještě pár dalších výletních restaurací, například Waldhaus s šenkem a penzionem či výletní restaurace Haus Isolde, kde se také pořádaly tanečních zábavy.

Jak Tančírna v té době vypadala? Byla postavena převážně ze dřeva. Zděné bylo jen přízemí, v němž byla kuchyň, výčep a přípravní místnost, dále komora a dvě obytné místnosti. Autor nezapomněl ani na výtah, kterým se jídlo dopravovalo nahoru. Vnější schody v průčelí vedly k lokálu a přes dvacet metrů dlouhému tanečnímu sálu. Ten byl celý za skla a dřeva, zdobený vitrážovými okny v modrých a zelených odstínech. Zvenčí ho stejně jak dnes lemovala dřevěná veranda, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky zdobily plastické ornamenty s motivy vinné révy. O sobotách se tu konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou. Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. A mimochodem, už tehdy byla celá budova elektrifikována – to kdyby vás náhodou napadlo, že tady, hluboko v Rychlebských horách, tehdy musely lišky dávat dobrou noc.
 

Tančírna chátrající a obnovená



Podobně jako další historické památky i Tančírna prožívala v druhé polovině 20. století těžké časy. Tancovačky definitivně skončily v roce 1954, kdy budovu coby majetek církve zabavil stát a padesát let jí pak ponechal bez sebemenší péče. Střídala majitele a chátrala, až teprve v roce 2007 se obci Bernartice podařilo odkoupit ruinu od posledního majitele, Českých drah. Brontosauři Tančírnu provizorně opravili a pak následovalo pět žádostí o dotaci na její opravu. Uspěla až ta šestá, a tak v roce 2014 konečně začala rekonstrukce a o rok později byla obnovená Tančírna znovu otevřená.

Dnes tu opět probíhají koncerty, čaje, hudební a taneční vystoupení, workshopy, jarmarky, svatby a jiné soukromé i veřejné akce. Pokud náhodou bude hlavní sál zavřený, kavárna a informační centrum mívají otevřeno vždy. Zázemí tu nacházejí turisté, cyklisté i běžkaři, nechybí ani expozice věnovaná Rychlebským horám a historii objektu. Do Račího údolí vás dovede stejně pradávné návštěvníky oblíbená pěší trasa z Javorníku přes zámek Jánský vrch, Čertovy kazatelny a hrad Rychleby. Turistická stezka byla v roce 2020 opravená, při uklouznutí na kamenech a kořenech pomáhá pevné zábradlí i zpevněný povrch stezky.
 

Co byste měli vědět o Tančírně?

  • Rekonstrukce Tančírny se ujali architekti Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Karel Prášil ve spolupráci s firmou Commodum z Valašské Bystřice, která měla zkušenosti s rekonstrukcí domů od Dušana Jurkoviče.
  • Leccos z původní Tančírny se nedochovalo, například venkovní schodiště. K tomu ani neexistovaly původní plány, a tak je postavené podle nového projektu.
  • Dochovaná tesařská konstrukce s ozdobnými řezbami byla v maximální míře zachována, případně citlivě doplněna kopiemi. Rekonstruována byla též klenba tanečního sálu. Přestože některé prvky jsou nové, snaha byla, aby nová Tančírna vypadala autenticky.
  • Již rok po svém otevření Tančírna získala v anketě Sedm divů Olomouckého kraje s přehledem první místo, a zařadila se tak k dalším oceněným místům. V roce 2018 zvítězila ve veřejném hlasování o Dřevěnou stavbu roku.
Tančírna v Račím údolí - perla Rychlebských hor

Tančírna v Račím údolí - perla Rychlebských hor

Přímo pod Čertovými kazatelnami stojí nově zrekonstruovaná tančírna s názvem Georgshalle, v minulosti velice oblíbené místo pro nejrůznější oslavy, plesy či bály. Nyní Tančírna slouží jako zázemí pro turisty a prezentuje Rychlebské hory jako celek.

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Čertovy kazatelny v Rychlebských horách

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Rychlebské hory - neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory - neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Další aktuality

9.4.
2021
Znáte Moravskou bránu? Objevte kouzlo krajiny mezi Přerovem a Ostravou

Znáte Moravskou bránu? Objevte kouzlo krajiny mezi Přerovem a Ostravou

Střední Morava a Jeseníky | Památky
23.2.
2021
Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Střední Morava a Jeseníky | Památky