Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Trojský zámek v Praze: věčné léto v římské vile
#světovéČesko a Trojský zámek v Praze: věčné léto v římské vile
"> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Trojský zámek v Praze: věčné léto v římské vile

  • Vydáno14. července 2021
Římské vily byly pověstnými oázami radosti a odpočinku, ale sloužily také jako galerie uměleckých děl. Takový je i Trojský zámek, barokní skvost Prahy, který hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka postavil pro svou ženu Kláru a pro císaře Leopolda Habsburského. Už stovky let stojí na břehu Vltavy, obklopený zahradami a vinicemi, a podobně jako vily ve věčném městě se proměnil v legendu.
Dvě letní sídla bohatých šlechtických rodin dělí přes tisíc kilometrů, záměr a využití ale byly podobné: Trojský zámek v Praze a vila Doria Pamphili v italském Římě
Troja
Řím
Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka (1643 Bechyně – 1708 Praha) se na kariéru v zemské správě připravoval od mládí. Na přelomu 17. a 18. století skutečně zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, ale ještě předtím se vydal na kavalírskou cestu po Evropě: studoval na katolické univerzitě v Lovani, procestoval Holandsko, Španělské Nizozemí, Francii a Itálii, aby se po několika letech přes Německo vrátil do Čech. Vzpomínkou na jeho cesty se stal Trojský zámek: hrabě tak do své rodné země přenesl kousek „věčného města“ Říma a vzpomínku na honosné předměstské vily.
 

Trojský zámek: stavba zrozená pod šťastnou hvězdou

Václav Vojtěch ze Šternberka po matce zdědil vesnici Zadní Ovenec nedaleko Prahy. Protože se na protějším břehu Vltavy rozkládala Královská obora Stromovka, kam panovník s doprovodem vyjížděl na hony, ale chybělo vhodné reprezentativní místo, kde by si panstvo mohlo odpočinout, hrabě se rozhodl letohrádek pro odpočinek lovců postavit hned za vltavským brodem na oveneckém panství.



O hvězdách se říká, že nosí štěstí. Platí to i pro zlatou hvězdu v erbu rodu Šternberků: při stavbě Trojského zámku měl hrabě jednoznačně šťastnou ruku, když si ke spolupráci přizval francouzského architekta, stavitele a malíře Jean-Baptiste Matheye, italského architekta a stavitele Giovanni Domenica Orsiho a zručné sochaře a malíře. Trojský zámek vznikal v letech 1683–1695, zdi v interiérech i zahradách zdobí detaily rodových erbů, mytologické výjevy a řada alegorických výjevů. Výsledné dílo se stalo skutečným klenotem českého barokního umění a na dlouhá desetiletí ovlivnilo zámeckou architekturu střední Evropy.
 

Římská vila jako exponát



Barokní Trojský zámek byl skutečně letním sídlem ve stylu okázalých římských vil: bydlelo se v něm jen od jara do podzimu. Stálou expozici tvoří sídlo samotné a jeho originální architektura a výzdoba. Z hlavního Habsburského sálu, který vyzdobili vlámští malíři Abraham a Izák Godynovi a byl považován za jeden z nejkrásnějších sálů Evropy, se dostanete do chodeb, které se rozbíhají do obou stran a navazují na ně další místnosti, většinou s bohatými nástropními a nástěnnými malbami. Pozoruhodné jsou čínské komnaty s orientálně stylizovaným historickým mobiliářem. Protože objekt spravuje Galerie hlavního města Prahy, interiér doplňují historické obrazy psů, koní, zátiší a krajin, každoročně se tu také pořádají krátkodobé výstavy a působivá je i kolekce originálů soch z historických pražských zahrad.
 

Věčné léto v římské zahradě



Kromě odpočinkového zátiší pro loveckou společnost měl být Trojský zámek zároveň oslavou manželské lásky: hrabě jej stavěl jako dar pro svou milovanou ženu, Kláru Bernardinu z Maltzanu. Spojení obou rodů ilustrují hlavice sloupů na fasádě a také detaily v interiérech: schválně se podívejte, kde všude zahlédnete šternberskou hvězdu a maltzanovské hrozny s hlavičkami zajíců. Klářino jméno dodnes připomíná také nedaleká vinice sv. Kláry. Ta už ale k zámečku nepatří: je začleněná do areálu pražské Botanické zahrady.
Trojský zámek obklopuje barokní geometrická zahrada francouzského typu, která v době svého vzniku byla údajně první svého druhu v Čechách. Také z její kompozice září Šternberská hvězda, i když nejlépe je patrná z výšky. Zahrada byla pečlivě zrestaurována podle Matheyových plánů, a to včetně štěpnice, bludiště a jeskyně – grotty s umělou krápníkovou výzdobou. K pravidelně vyměřené části s fontánami a množstvím bílých laviček přiléhá stříhané přírodní bludiště a ovocný sad. Monumentální venkovní schodiště, sestupující od hlavního sálu do zahrady se sochami olympských bohů bojujících s Titány a bájnou bezednou propastí Tartar vytvořil sochař Georg Heermann, jeho synovec Paul vytesal alegorie denních i ročních období a světadílů. Nechyběly ani oblíbené barokní žerty: hosty po šlápnutí na některé schody zkropila sprška vody.
 

Troja, Řím a antické ozvěny

  • Zámek oddělují od okolí ohradní zdi, konírny a zázemí, provedené ve stejném stavebním slohu i barevnosti, jen s umírněnější zdobností.
  • Vesnice Zadní Ovenec se nakonec spojila se sousedním Dolním Ovencem a společně dostaly jméno Troja. Hrabě by měl ze jména podle mytického města radost, ale prsty v tom rozhodně neměl: název vznikl až v 19. století a patrně to bylo kvůli ruinám mlýna a dalších staveb, které připomínaly zříceniny antického města na dobových kresbách.
  • Které vily hrabě na svých cestách navštívil přesně nevíme, ale seriál #světovéČesko pro srovnání vybral krásnou římskou vilu Doria Pamphili. S Trojským zámkem má hodně společných znaků: šlo o venkovské sídlo římské šlechtické rodiny, pochází rovněž ze 17. století a obklopuje ji park, s rozlohou 180 hektarů vůbec největší v Římě.
  • Také na stavbě vily Doria Pamphili se podíleli nejlepší umělci své doby a také její zahrady byly rozděleny na okrasnou a užitnou část.
  • Rodině dnes patří jen pohřební kaple, vila samotná je majetkem italské vlády a pořádají se tu kulturní akce.
Nejistá sezóna v Zámku Trója

13.5.
31.10.
Nejistá sezóna v Zámku Trója

Pro tradiční sochařskou výstavu v prostorách Zámku Troja jsme tentokrát zvolili výběr děl z našich sbírek, který by měl zcela či metaforicky tematizovat nejen nejistotu, ale i pocity ohrožení, balancování mezi různými možnostmi, nestabilitu – a to v nejrůznějších kontextech.

Zahradní bludiště na zámku Troja

Zahradní bludiště na zámku Troja

Zámek v Troji obklopuje rozsáhlá terasovitá zámecká zahrada italského typu s četnými fontánami, terakotovými vázami, bustami apod. Celou východní část zámeckého parku zabírá štěpnice s centrálně umístěným labyrintem. Ten je vytvořen z habrových keřů a vodních překážek – příkopů.

Trojský zámek – barokní skvost Prahy

Trojský zámek – barokní skvost Prahy

Zámek Troja se nachází v bezprostřední blízkosti pražské zoologické zahrady. Zámek je obklopen nádhernou francouzskou zahradou. V zámeckém interiéru můžeme obdivovat jedinečnou freskovou výzdobu a výstavy, které připravila Galerie hlavního města Prahy.