Úvod > Aktuality > Výlet k modelu sopky a k šesti skutečným vulkánům
Výlet k modelu sopky a k šesti skutečným vulkánům
">
Příroda

Výlet k modelu sopky a k šesti skutečným vulkánům

Vydáno 30. července 2016
Lákat vás v horkých letních dnech na přelomu července a srpna mezi žhavé soptící vulkány, z nichž se všemi směry hrnou proudy lávy, je přinejmenším nemístné. Ale třeba se slunce na pár hodin nebo dní schová za mraky, a pak vám výpravy za českými sopkami s portálem Kudy z nudy mohou přijít vhod.
Činnou sopku v Česku samozřejmě nenajdete, a tak musíte vzít zavděk výlety po vyhaslých vulkánech. Výhodou je, že nemusíte cestovat nikam daleko, protože je najdete leckde, namátkou v Doupovských horách a v Českém středohoří, kolem Karlových Varů i kolem Bruntálu anebo v Bílých Karpatech.
 

Chrudimsko a maketa sopky

ChrudimskoVzdělávací sopečnou jízdu můžete stylově zahájit v záchranné stanici pro živočichy Pasíčka na Chrudimsku, kde na jaře otevřeli interaktivní návštěvnické centrum Brána do pravěku. Do pravěkého světa, který se kdysi nacházel na území dnešních Železných hor, mohou nahlédnout všichni bez rozdílu věku, expozice je většinou bezbariérová a řada exponátů je doplněna popisky v Braillově písmu. Sahat, prozkoumávat, prohrabávat a prolézat je nejenom dovoleno, ale dokonce přikázáno, jedině tak si totiž Bránu do pravěku opravdu užijete. Vraťme se však k sopkám: v Pasíčkách totiž vznikla maketa sopky, sloužící jako prolézačka, hned vedle pak je naučná cedule popisující sopky na území geoparku Železné hory. Možná tu najdete další inspiraci pro vaše výlety!
 

Komorní hůrka

Komorní hůrkaJednou z nejznámějších a také nejmladších sopek v Česku je Komorní hůrka, nevysoký vrch mezi Chebem a Františkovými Lázněmi. Památník vsazený ve skále připomíná, že o její popularitu se zasloužil německý básník Johann Wolfgang Goethe, ovšem sopečný původ Komorní hůrky potvrdil teprve Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů, když dal v letech 1834–1837 do úbočí kopce razit štolu. Práce trvaly celé tři roky, ale štola nakonec dosáhla sopouchu a potvrdila tak, že Komorní hůrka je skutečně bývalá sopka. Pokud se vám podaří najít kráter, trochu vás zklameme: nejde o kráter, ale o starý lom na sopečný prach, kterým se vysypávaly cesty ve Františkových Lázních. Na Komorní hůrku vede z lázní červená turistická značka.
 

Železná hůrka

Nejmladší známá sopka v Česku leží u státní hranice s Německem jižně od Jesenické přehrady. Značené cesty k ní nevedou, jako orientační bod poslouží například skanzen Doubrava, odkud jsou to k bývalé sopce necelé tři kilometry. Vznikla přibližně před 520 tisíci lety a podobně jako v Komorní hůrce i tady byly objeveny plátky přírodního čistého železa.
 

Vlčí hora

Volfštejn u Vlčí horyHistorici, přírodovědci a další odborníci dodnes váhají: je Goethova vyhlídka na Vlčí hoře poblíž Černošína autentickým místem, které geniální básník a nadšený přírodovědec skutečně navštívil, anebo jen obdivoval krásné krystaly amfibolu a augitu, které mu odtud donesli přátelé? Zřejmě to už nikdy nezjistíme, ale zato bezpečně víme, že Vlčí hora je vyhaslá třetihorní sopka a nejjižněji položená výlevná sopka v Českém masivu, kde se i dnes s jistou dávkou štěstí dají najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu a olivínu. Navíc se z několika míst na úbočí hory otvírají krásné vyhlídky na krajinu kolem Stříbra či Plzně, vidět bývá i část Šumavy, Českého lesa a hrad Přimda, a ještě můžete prozkoumat zříceniny románsko-gotického hradu Volfštejna.
 

Vinařická hora

VinařicePodobně jako sopky Vesuv nebo Etna se i Vinařická hora skládá z vrstev lávy a sopečného popela. Vyhaslý třetihorní stratovulkán leží u Vinařic severně od Kladna, výlet můžete spojit s prohlídkou nedalekého hornického skanzenu v bývalém dole Mayrau. S nejzajímavějšími místy někdejší sopky a teplomilnou faunou a flórou v jejích vrcholových partiích vás seznámí naučná stezka, z vrcholku se otvírá pěkný výhled do okolí; spatřit můžete například Krušné hory, Říp a řadu známých vrcholů Českého středohoří, mnohé z nich rovněž sopečného původu, například Milešovku, Lovoš, Hazmburk a další.
 

Velký Roudný

Velký RoudnýVelký Roudný, vrch s krásně zachovalým kuželovitým tvarem, je ukázkový stratovulkán – navrstvená sopka, v níž se láva střídá s vrstvami popela a prachových částic. Leží na jižním břehu vodní nádrže Slezská Harta, přímo od hráze až na vrchol s rozhlednou vede naučná stezka nazvaná Po vulkánech. Z obce Roudný se na vrchol nejmohutnější jesenické sopky dostanete pěšky během půl hodiny. Na vrcholu vás přivítá malá kaple, za ní kuželovitá prohlubeň považovaná za zbytek kráteru a hlavně krásný výhled. Kromě toho na úbočí objevíte několik lávových proudů, sopečné tufy a řadu kamenných valů a hald.
 

Uhlířský vrch

Uhlířský vrchV mírně zvlněné krajině Nízkého Jeseníku jižně od Bruntálu stojí na Uhlířském vrchu poutní barokní chrám Panny Marie Pomocné. Vede k němu křížová cesta a stromořadí několika set lip, vysázených v roce 1770. Od kostela se otvírá půvabný výhled do okolí. Kdo se tu zastaví, měl by si uvědomit, že stojí na vrcholu bývalé sopky. V 19. století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Díky tomu můžete v jeho stěně vidět působivý řez sopkou. Kromě toho lom poskytuje útočiště řadě teplomilných druhů rostlin, které v Nízkém Jeseníku nerostou buď vůbec anebo jen velmi vzácně.
Geopark Železné hory – ráj pro pěší i cyklisty

Geopark Železné hory – ráj pro pěší i cyklisty

Z geologického pohledu je území Železných hor obsáhlou učebnicí geologie. Ve více než 600 milionů let dlouhé historii zde vznikla řada geologických jevů, které je možné spatřit za dva až tři dny. Vznikla zde geologická skládanka, kterou je možné složit za velmi krátkou dobu.

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Národní přírodní památku Železná hůrka tvoří lom odkrývající část nejmladší známé sopky z území České republiky. Místo bylo objeveno roku 1823 německým básníkem J. W. Goethem. Nachází se u státní hranice se Spolkovou republikou Německo v blízkosti obce Mýtina.

Vlčí hora u Černošína – nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora u Černošína – nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora nedaleko Černošína svojí nadmořskou výškou 703,6 metrů výrazně převyšuje veškeré kopce v okolí. Je nejen důstojnou dominantou krajiny a přírodního parku Kosí potok, ale také je nejvyšším bodem Pernarecké pahorkatiny i celého geomorfologického celku Plaská pahorkatina.

Naučná stezka Vinařická hora u Kladna

Naučná stezka Vinařická hora u Kladna

Naučná stezka seznamuje s přírodní památkou Vinařická hora, bývalou sopkou na okraji obce Vinařice u Kladna. Informuje o geologické stavbě Vinařické hory, přírodních poměrech a zdejší zajímavé flóře a fauně.

Velký Roudný – nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku

Velký Roudný – nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku

Přírodní památka Velký Roudný nad obcí Roudno je nejvyšším vulkánem Nízkého Jeseníku, který byl činný ještě na počátku čtvrtohor. Spolu s Malým Roudným tvoří dominantu okolní krajiny.

Uhlířský vrch u Bruntálu – jedna z nejmladších sopek v České republice

Uhlířský vrch u Bruntálu – jedna z nejmladších sopek v České republice

Přírodní památka Uhlířský vrch (672 m n.m.) je jednou z nejmladších sopek na našem území. Dnes již vyhaslá čtvrtohorní sopka soptila naposledy zhruba před 1,7 milióny let. V 19.století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy.

Eko a geologické centrum Pasíčka na Chrudimsku

Eko a geologické centrum Pasíčka na Chrudimsku

U záchranné stanice pro živočichy Pasíčka na Chrudimsku najdete návštěvnické centrum se zaměřením na geologii. Představí zkameněliny a makety sopky či kostry praještěra.

Sopka Komorní hůrka – nejmladší sopka v České republice

Sopka Komorní hůrka – nejmladší sopka v České republice

Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.