Úvod > Česká nej > Historické > České korunovační klenoty
Historické

České korunovační klenoty

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.
Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později. Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta, roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu. Kříž a meč jsou vystaveny ve stálé expozici Svatovítského pokladu na II. nádvoří.
Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Byly uloženy v chrámu sv. Víta na Hradě, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Vyhrazena jim byla zvláštní skříň, opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů. I když se později místo jejich uložení měnilo, tradice se sedmi klíči se udržela.

Kopie korunovačních klenotů je možné shlédnout ve stále expozici Příběh Pražského hradu.
 

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna – klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21 – 22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami – je v korunovačním souboru nejstarší. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůně. Snad až do konce svého života (1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.

Má podobu čelenky ze čtyř dílů, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby staršího šperku (čelenky nebo pásu). Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel.
 

Královské jablko

Zlaté královské jablko a žezlo, které jsou dnes nedílnou součástí Českých korunovačních klenotů, vznikly v době mnohem pozdější než Svatováclavská koruna. Jejich vznik se datuje do první poloviny 16. století, nejspíš do doby Ferdinanda I., korunovaného roku 1527 českým králem, 1531 římským králem a 1556 císařem.

Jablko, zhotovené ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 22 cm. Sestává ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených poměrně velkým křížkem. Na kruhu pod křížem je nápis DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). V bohaté ornamentální výzdobě jablka dominují drahé kameny a perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Barevný souzvuk šperku tvoří zlato, červené spinely a modré safíry.

Plochu obou hemisfér pokrývá tepaný reliéf s figurálními výjevy, které se svými tématy váží ke korunovaci. Na horní polokouli jsou scény Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem, na dolní polokouli výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.
 

Královské žezlo

Žezlo, zhotovené ze zlata téže ryzosti jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. V souboru Českých korunovačních klenotů nahradilo žezlo z doby Karla IV. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Sestává z několika rozdílně tvarovaných částí spojených prstenci, v místě rukojeti zvýrazněnými řadou perel. Celou plochu všech dílů pokrývá jemně cizelovaný dekor s převládajícím motivem vinných úponků, lístků, květů nebo akantů. Některé partie jsou navíc pokryty pestře barevnými emaily. Výpravná hlavice žezla je vytvořena na způsob jakéhosi květu esovitými stvoly s jemnými akanty, z nichž vyrůstají drahé kameny a perly.


Korunovační plášť

Korunovační plášť, uchovávaný na Pražském hradě, je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Vzor látky tvoří hedvábná nit obtočená plochým zlatým drátkem (dracoun). Plášť je polokruhový, bez rukávů, vzadu prodloužený do vlečky. Je 312 cm široký, od krčního výstřihu do konce vlečky 236 cm dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem – zimní bílou kožešinou hranostaje – pro svou vzácnost mnohdy považovaným za kožešinu králů. Badatelům se ho podařilo přesněji zařadit do počátku 17. století, nejspíš do doby Ferdinanda II. Korunován byl českým králem roku 1617, a jak psáno, byl prý oděn "ve zlatohlavém plášti".

Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci českým králem v roce 1836. Od té doby má korunovační roucho význam pouze historický a uměleckohistorický. Završuje však unikátní řadu panovnických oděvů a jejich fragmentů, která se na Pražském hradě od 10. století dochovala.
Naposledy změněno: 12. 8. 2021
Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Do zrekonstruované kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu se po 20 letech opět vrátil Svatovítský poklad. Výstava představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Poznejte celý Příběh Pražského hradu – expozice není v provozu

Poznejte celý Příběh Pražského hradu – expozice není v provozu

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.